Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
Nedávno jsem prohledával všechna možná zákoutí mého hard disku a objevil jsem tento, žel nedokončený, rozhovor, který jsem s Vlakinem (zpěv, basa) spáchal někdy čerstvě po vydání zatím poslední pecky „Cloned And Enforced“. Myslím, že je proto škoda, kdyby skončil někde v propadlišti... Berte to tedy zatím jako menší bonbónek před pořádně rozsáhlým rozhovorem, ke kterému někdy v budoucnu snad dojde...
..
Á, zase budou Vánoce, zaznělo jednoho večera u O´Neillů. Ještě že jsou tyhle svátky jen jednou do roka. Pokud by se opakovaly častěji, tak jednak by se ti nákupu chtiví už definitivně v obchodech ušlapali (a dobře jim tak!) a jednak by Trans-Siberian Orchestra musela začít vařit z vody. A to by byla škoda. I třetí zářez do vánoční atmosféry totiž Sibiřané zvládli s grácií. Chca nechca, jsou Vánoce tak specifickým ročním obdobím, že si zpravidla většina z nás bude pamatovat ty pozitivní chvíle. A tak ..
Kdo že byl historicky první rocker? Trans-Siberian Orchestra na svém třetím albu, na kterém poprvé nesáhli po vánoční tématice, přinášejí jednoznačný důkaz, že prvními průkopníky rocku a metalu byli pánové Ludwig van Beethoven a Wolfgang Amadeus Mozart. Dobrá, připouštím, že by to mohlo být i naopak. Totiž, že fascinace pánů O´Neilla, Kinkela a Olivy tvorbou svých starších kolegů byla natolik silná, že v sobě (znovu) lehce potlačili kovové sklony a skloubili klasiku s metalem naprosto ..
Novinka „Music Must Change“ od kapely RED BARON BAND se mnou nedávno pěkně zacloumala. Naprosto precizně odehraná stará hard rocková škola. Doposud jsem nevěřil, že to u nás tak skvěle dokáže vůbec někdo zahrát. Ba co víc, zahrát a hlavně vymyslet! „Music Must Change“ je ale již třetí deska této neobyčejné bandy, proto jsem si udělal výlet do historie a moje první zastávka byla v roce 2003, kdy vyšla nahrávka „In The Light“...
Vánoc není nikdy dost, zaznělo zřejmě jednoho krásného dne u O´Neillů. Při svolávání kumpánů Jona Olivy a Roberta Kinkela šla nejspíš okolo některá z křehkých polovin zmíněných pánů a vysvětlila tomuhle spolku, že klidně můžou vyvádět svoje skopičiny i nadále, ale „chlapi, Vánoce jsou svátky klidu a míru a tak by to chtělo něco citlivějšího“. No, proč ne. Sarajevská vlezlá zima i vstřícnost dospělých je zapomenuta a prostor dostaly děti. Snad právě proto je příběh odehrávající se o Vánocích ..
Koncert sice už skončil, ale mně se podařilo najít Doro v davu fanoušků a udělat s ní rozhovor. Velice mne překvapilo i potěšilo, když si mne pamatovala z Basinfirefestu ve Spáleném Poříčí, který se konal na přelomu června a července. Zatímco v Poříčí jsem se ptala na její poslední dvě alba (Classic Diamonds, Warrior Soul), dnes mne zajímaly spíše zážitky a zkušenosti. Hned na začátku rozhovoru bylo vidět Doryino nadšení pro hudbu, metal, zpěv. V očích jí zářily malé jiskřičky radosti, že mohla dnes zpívat, že může se svou ..
Kdy jindy, než právě teď, je ten nejlepší čas pro vyprávění sentimentálně sladkých, kouzelných, oduševnělých, podivných či romantických příběhů s dobrým koncem, kde váhající se vydávají na správnou cestu, cynici v sobě objevují dávno zapomenuté city, jeden nachází cestu k druhému a zlo se objevuje jen proto, aby mohlo být poraženo? Kdy jindy, než právě v téhle době, je čas na zvláštní příběh o kapele, či spíš (vzhledem k počtu zúčastněných), projektu, který popřel tradiční vývojová ..
Čas vánoční je tu, sněhu sice zatím nepřibývá, ale další porce vánočních desek už se vyhřívá na prodejních pultech. Twisted Sister dali po čase hlavy dohromady a pro všechny rockové a metalové fanoušky stvořili rozlučkové album plné nejklasičtějších amerických vánočních písní, které jsou jak jinak než v klasickém glam-metalovém duchu. Co do obsahu je to deska veselá a skotačivá, na druhou stranu mě ale trochu zaráží fakt, že by to podle oficiálních zpráv měla být definitivně poslední deska ..
Naši severní sousedé jsou opravdu nefalšovaná líheň talentů. Po deathmetalové královně Vader, neméně známých, avšak již rozpadlých Sirrah, či zádoomčivců Cemetery of Scream, se na polské scéně objevila další formace, před kterou je nutno smeknout klobouk. Nadějní Devilish Impressions mají na svém kontě již demo z roku 2002, které obsahuje pouhé tři skladby, avšak o celkové stopáži 46 minut. Bohužel jsem nebyla s to si jej poslechnout, ale pokud je stejně dobré jako novinka Plurima Mortis Imago..
Po skvělém vystoupení jsme dopřáli Doro zaslouženou chvilku odpočinku a požádal jsem ji o krátký rozhovor. Vše probíhalo v naprosto přátelské atmosféře a kdyby ji manažer „násilím“ neodvlekl, asi bychom si tam povídali až do rána. Nedostalo se sice na všechny otázky, co jsem měl ten večer připravené, ale to až tolik nevadilo, neboť zpěvačka se velice ochotně rozhovořila i o těch zbylých. Po tak vydařeném večeru jsem se nemohl nezeptat, co na něj říká sama hlavní aktérka…..
Z které strany začít? Na vodě či na souši? Inu, po bitvě každý admirál, takže zvolím jednodušší variantu a rovnou prozradím, že od španělského spolku symfoniků a nově i experimentátorů a hračičků jsem čekal něco zajímavějšího. Podáte čertu prst… a hned bych si vzal i to, co není přibitý. No co, pokud dokázali Dark Moor v posledních letech válcovat své pomyslné protivníky s naprostým přehledem, tak i těsné vítězství může být zklamáním...
Ambehr je kapela hudebně sice z existenčních důvodů působící v Rusku, ale pocházející a hrdě se hlásící ke své domovině, jíž je metalovým fanouškům nepříliš známá (snad jen s výjimkou amerických SOAD) Arménie. Debutové album této formace, Spider’s Web, vyšlo až po deseti letech její existence, v roce 2005, a nedá se říci, že by zrovna převrátilo metalový svět na ruby. I když kvalitu by na to mělo.
Hudbu Ambehr bych s trochou zploštění zaškatulkoval jako thrash/death s prvky folklóru ..
ABORTION mám rád. Vždycky se mi líbil jejich svérázný humor, který dokázali nenásilně vtěsnat do své brutální muziky. A nejinak tomu není ani u momentálně recenzovaného počinu „The Gonzo Music“, kterým slovenští divoši zasazují grindové scéně svůj pátý úder. Již potřetí u tuzemského labelu Obscene Productions, s opět řádně řezavým zvukem a zatím zcela jistě nejperverznějším obalem.
Co k tomuto počinu vůbec říci? Snad jen to, že to stále šlape na výbornou. ABORTION opravdu nemají ..
Když se mi v roce 2003 splnil sen vidět na vlastní oči Metal Queen Doro Pesch, doufal jsem že se mi ještě někdy poštěstí setkat se s touto nesmírně charismatickou dámu a vynikající zpěvačkou. Letošní rok byl k mé velké radosti na Dorotku více než bohatý – nejdříve zpívala na Basinfirefestu ve Spáleném Poříčí, poté na zimním Masters Of Rock ve Zlíně, a protože skvělé hudby není nikdy dost, vydal jsem se za ní tentokrát až za hranice naši vlasti. Po cestě jsme na Božím Daru uviděli i první sníh a po téměř hodinovém..
Rozhodl jsem se udělat z recenzí na zcela nebo téměř neznámé kapely, které si podle mě zaslouží širší pozornost než se jim dostává, a jakých jsem tu už pár prezentoval, takový malý seriál. Někomu to možná nepříjde příliš zajímavé, ale to je jeho mínus, poněvadž neví o co příchází. Další v pořadí je tedy kapela, nebo přesněji projekt muzikantů z o něco známějšího, temně folkového tělesa Stille Volk, pocházející z francouzské Akvitánie, Hantaoma. Ten v roce 2005 vyprodukoval své první a zatím jediné..
Tak jako se letní MoR stal vyhlášenou akcí, na kterou se každoročně sjíždějí metaloví fanoušci z celé republiky i ze zahraničí, tak také zimní obdoba festivalu si našla své příznivce. Letošní ročník se nesl převážně v černobílé barvě - stačilo se podívat na tváře návštěvníků haly Novesta, jejichž společným znakem byly černobíle pomalované tváře, stahováky, u dívčin krásné gotické šaty a trika zdobená motivy vztahující se k hlavní hvězdě večera, kterou byli CRADLE OF FILTH. Ti však přišli na řadu až jako poslední..
První rozhovor, který se na stránkách Metal Manu v letošním roce objevil, bylo povídání s Vaškem Mrzenou, hlavním mozkem a tahounem poděbradských Rimortis. Na sklonku roku se mi podařilo – tentokrát už naživo – s Vaškem zasednout u stolu v královehradeckém klubu El Diablo, kam Rimortis přijeli představit své novinkové album „Vesmírem plout“ a navázat tam, kde jsme na začátku roku skončili...|
Dnes je 31.7.2025, svátek má Ignác
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
INGROWING - Nechceme zpívat jenom nějaký bláboly!
|
[01.01.2007] |
TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA – The Lost Christmas Eve
|
[31.12.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA – The Beethoven´s Last Night
|
[28.12.2006] [hodnocení: 10/10] |
|
[28.12.2006] [hodnocení: 9/10] |
TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA – The Christmas Attic
|
[26.12.2006] [hodnocení: 7/10] |
DORO - Chci dělat něco, co něco znamená, co odráží skutečný život
|
[23.12.2006] |
TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA – Christmas Eve And Other Stories
|
[23.12.2006] [hodnocení: 9/10] |
TWISTED SISTER - A Twisted Christmas
|
[23.12.2006] [hodnocení: 7/10] |
DEVILISH IMPRESSIONS - Plurima Mortis Imago
|
[22.12.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
DORO - V Čechách se cítím jako doma
|
[21.12.2006] |
|
[20.12.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[20.12.2006] [hodnocení: 9/10] |
|
[18.12.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
DORO (BENEDICTUM + WINTERBORN) 9.12.2006 Lösnitz
|
[17.12.2006] |
|
[16.12.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
WINTER MASTER OF ROCK 2006 (2.12.2006)
|
[15.12.2006] |
|
[14.12.2006] |